jak úspěšně blogovat

Čtyři hodiny odpoledne. Konečně doma. Vyfluslá. Vyprahlá. Hladina kofeinu hluboko pod hranicí komfortu. Sedím. Ležím. Na hlavě ten nejnechutnější smotanej cucek, pyžamo z devátýhonebotak kolene, vedle nebezpečně instantně vonící nahnědlej mok (kafe, ne sračka. i když...). Těším se, až úplně vypnu. Pouštím si svou momentálně nejoblíbenější písničku, nemyslím na nic a je mi hrozně fajn. Euforie. A pak mě z toho zasraně božího pocitu vytrhne nějakej shřehot podobnej čarodějnici, kterej mě vítá u dnešního vlogu z nějakýho výletu zafinancovanýho bohatým taťkou. Nejdřív moc nechápu, ale automatické přehrávání videí na youtube mi hned vše osvětluje. Víte, tyhle rádoby dokonalý blogerky, jůtuberky nebo cokoliv spojenýho s prezentováním sebe sama na internetu v rádoby originálních, vtipnejch, úžasnejch, jedinečnejch, famózních příspěvcích založenejch na reklamě a honění si vlastního ega, mě serou už delší dobu. Ale dařilo se mi je úspěšně ignorovat. Celej tenhle svět jsem tak nějak ignorovala, ale dneska naprosto přetekla hladina mé trpělivosti. Takhle narušit moji odpolední, jak by řekl Alberto, siestu, to se nevyplácí. Nikomu. I kdyby jste byla ta největší sexbomba ovázaná velkou mašlí s věnováním "Jsem jen tvůj/tvoje (svojí orientací jsem si nikdy nebyla jistá)".