devět večer a den v prdeli

Je minuta po deváté hodině večerní. Měla bych se učit. Doslova mi už hoří u zadku a já stále nic nedělám. Tlačítko obnovit jsem na youtube za dnešní den zmáčkla víckrát, než kolik napočítám vlašských oříšků před spaním. A teď jsem tady. Na blogu, který nikdo nečte. Ztrácím čas. Prokrastinace. Zase. Zjistila jsem, že mě už ani nebaví. Nedokážu si ji užít, když mám pocit, že ještě musím dělat tolik věcí. Je to tak svazující. Sere mě to. A vůbec, rozhodla jsem se napsat pár bodů o záležitostech, které mě serou. Abych si je ujasnila.


• Dnešní úvod. Je tak zasraně nudnej, že víc trapná jsem už ani být nemohla.

• Slovní spojení něco, že víc už ani. Tak ohraný a všední. Hnus.

• Prokrastinace. Už to nechci dál provozovat. Musím najít svého žáka a jako správný mistr opustit své řemeslo.

• Architektura 20. století. Já se to prostě nechci učit.

• Absence lásky. Je to už dlouho, co jsem byla zamilovaná. Chtěla bych se zamilovat. Být jeden z těch magorů, kteří nemyslí na nic jiného. Mít ten odpornej pocit na zvracení, hovorově zvaný jako motýlci v břiše. Opíjet se druhou osobou. Naučit se hádat jako partner s partnerem. Hádat se s partnerem. Mít partnera, kterému bych dělala partnera. Prozkoumat nový byt. Uvelebit se tam. Dostat ponorku. Zevšednět. Znudit se. Zjistit, jak moc mi chybí nezadanost a být zase sama několik dalších let. A pak znova.

• Pocit v kostech, že můj partnerský život skončil před třemi lety.

• Halda bordelu na stole. Praskne mi z něj hlava.

• Zmeškání Rangleklods. Zmeškání ráje.

• Pupínek na levoboku mého obličeje. Přesněji na jedenácti hodinách.

• Lidi.

• Materialismus.

• To, že jsem materialistická.

• Píčové, kteří tvrdí, že nesnáší materialismus a jsou materialisté.

• Stupidní žvásty a problémy holek.

• Holky.

• To, že moje osudové ženy jsou holky, i když se jako holky nechovají.

• Ulhaní nejbližší. A tajnůstkáři.

• Nikdo nechce nafotit kozy.

• Kurva, fakt mi chybí láska.